Homosexualita

Sekce

• Titulní strana
• Homosexualita
• Propaganda
• Homosexualita a nacismus
• Pohlavní nemoci
• Homosexualita a pedofilie
• Oscar Wilde
• Homosexualita a zoofilie
• Léčba homosexuality
• Homosexualita a církev
• Homosexualita a skaut
• Rusko a homosexualita
• Příčiny homosexuality
• Kriminalita a homosexualita

Rychlé zprávy

Zákon nabídky a poptávky a podíl gayů na zneužívání dětí

Na internetu se nacházejí dva dobře zpracované materiály, ze kterých se dají vyčíst informace o rozsahu zneužívání dětí gayi.

10.08.2013 [13:55], admin, Homosexualita, komentováno 155×, zobrazeno 40845×

Autor: Pavel Čermák

Boj proti uzákonění homosexuálních manželství a další legitimizaci homosexuality dnes považují i mnozí konzervativci za prohraný. Zdá se, že je vše jasné a rozhodnuté. Kdo by si ještě dnes v dvacátém prvním století troufl prohlašovat sex dvou mužů za nenormální!?

Homosexualita byla přece již v roce 1973 vyškrtnuta ze seznamu nemocí, což znamená, že letos máme již čtyřicáté výročí tohoto aktu. Věda údajně dokázala, že je homosexualita vrozený a neměnný stav a tím pádem se s ní stejně nedá nic dělat. Navíc ani není důvod se o změnu sexuální orientace pokoušet. Jedná se přece o normální variantu sexuálního chování, která nepůsobí jeho nositelům ani nikomu jinému žádné zvláštní problémy, které by stály za řeč. Pokud však nějaké problémy mají, tak za to může diskriminace, předsudky a stigmatizace většinovou společností. Také jim ke štěstí chybí děti, a proto je nutné ještě udolat ty zbývající bigotní zabedněnce a prosadit zákon o adopcích dětí homosexuály. Potom nastane éra krásného nového světa, kdy si budou všichni rovni a toto liberální bezčasí již nebude nikdo narušovat. Iracionální stoupenci starých (po)věr vymřou a středověké předsudky již budou ukazovány pouze jako odstrašující příklad pro mladou generaci.

Tak nám prezentují homosexuální otázku ti, kteří jsou v západním světě u moci a masy zpracované všeprostupující propagandou jim stále poslušněji sekundují. A přes tuto zdánlivě neprůstřelnou argumentaci je vše jinak.

Období extrémní mravní uvolněnosti nacházíme v mnoha etapách vývoje lidské civilizace. Tentokrát se to však přece jen zdá poněkud více zarážející, protože lidstvo má k dispozici moderní vědu a zdálo by se, že bude s přiměřenou opatrností upravovat kulturní normy a zákony tak, aby byly v souladu s narůstající sumou vědeckých poznatků. Současná doba však není vůbec tak racionální a vědecká, za jakou se sama prohlašuje, jak vidíme právě na příkladu homosexuality. Později se pokusím vysvětlit oporu této iracionality v novověké filosofii a způsoby, jak dominantní filosofický a ideologický systém otevírá prostor k prosazování různých skupinových zájmů, jejichž představitelkou je i homosexuální ideologie.

Nemusíme se však obávat, že by se dekadentní a škodlivé způsoby života staly trvalou součástí lidské existence. V měřítku mnoha tisíců let pozorujeme grandiózní a poměrně plynulý vzestup lidstva jako celku. Avšak v rámci tohoto velkého obrazu vzestupu lidské civilizace vidíme, že se skládá ze vzestupů a pádů jednotlivých říší, civilizací, dynastií a národů, které se objevují a vyhasínají často s rychlostí připomínající zahoření padajícího meteoritu. Současná etapa ve vývoji západní civilizace není ničím výjimečným. Takových období, jakým byla třeba vláda transsexuálního císaře Elagabala, známe velký počet. Vzhledem k podobnostem s jinými etapami úpadku, spočívající třeba v rozpadu sociální soudržnosti, je třeba na současnou fázi vývoje západní civilizace nahlížet jako na poslední flám, závěrečný binge, kdy si hedoničtí liberátoři spěšně dopřávají posledního loku sexuální svobody a narychlo testují nejdivočejší sexuální fantazie.

Pohled na historii jako na stereotypní cyklus vzestupů, prosperity a pádů by nás však mohl zavést až k osudovému, fatalistickému pohledu na svět, kde je vše určeno nějakými neměnnými silami, nezávislými na vůli člověka a na idejích, které jsou také produktem lidského myšlení. Nepochybně existují určité síly a zákonitosti, které cykly vyvolávají, podobně jako je čímsi vyvolávána cyklická aktivita Slunce, nebo proměny zemského klimatu. Na druhé straně je ale jasné, že ideje také mají také své důsledky, což bude zřejmě příčinou, proč některé státní útvary přetrvávaly až neuvěřitelně dlouho, jako například starověký Řím se svým východořímským pokračováním.

Obrat k racionalitě nepochybně opět nastane, protože sama racionalita je nutnou součástí vývoje lidské společnosti. Bez ní by lidé stagnovali kdesi na úrovni tlup bránících za pomoci klacků svá teritoria. Filosofické systémy však vždy někdo formuluje, prosazuje ve společnosti a navrhuje zákony. Neděje se to jen tak samo od sebe, jako když na podzim opadává listí v lese. Proto je třeba za opětovné prosazení racionality svést boj, protože jinak se racionalita prosadí tou cestou, že přijde jiná civilizace, jejíž ideje budou přesněji popisovat skutečnost a jejíž pravidla budou více v souladu s přirozeným řádem.

Zde je třeba se pozastavit u slovíčka boj a zdůvodnit, zda není nečestné chtít bojovat s tak malou skupinkou lidí jako jsou homosexuálně orientovaní občané. Zde se však primárně nejedná o boj s běžnými homosexuály, to jsou nanejvýše řadoví pěšáci! Nepřítelem je velká část současné vládnoucí elity západního světa. Jedná se o lidi mocné, dobře informované a bezohledné, kteří se při prosazování svých zájmů nezastaví před ničím.

Proč by ale mocní homosexuály podporovali? Jaký prospěch by z toho měli? Jak by homosexuální ideologii prosazovali v demokratické společnosti, kde jsou si občané rovni? Podporují je vůbec?

Zrovna jsem četl článek v Distanci (4/2012), kde Luděk Rychetník polemizuje s Michalem Semínem a předvádí kultivovanou kritiku teorií o vlivu mocných:

Semínova „spiklenecká“ interpretace mi nepřipadá příliš věrohodná. Přičítá skupině stoupenců oné doktríny … nereálnou moc nad lidskou historií. Rozbíjet tradiční sociální vzorce a struktury, odstraňovat přirozené instituce rodiny a národa, dusit přirozené touhy … by vyžadovalo větší moc a silnější vlivy než propagandu.

Podobné otázky a kritiku většina „normálních“ občanů, věřících učebnicovému, převládajícímu popisu dějin samozřejmě vznáší a nelze na ni odpovědět v krátkosti. Tak jako je složitá stavba a funkce lidského mozku, tak je zákonitě ještě mnohem komplikovanější početná lidská společnost a zejména všechny hry okolo moci a vlivu v ní. Soupeření o moc a vliv se hraje na úrovni těch nejlepších hráčů, jakýchsi šachových velmistrů, kteří jsou na špici pomyslného žebříčku. Proto je důležité, aby si každý „normální“ občan (šachista) uvědomil, že pro něj tahy velmistrů nemusí být průhledné prostě proto, že ta hra je vedená na vysoké, jemu neznámé úrovni, a s pomocí nepředstavitelných zdrojů informací, jaké mocným poskytuje například v současnosti intenzivně probíraná NSA. Ta hra o moc navíc stále pokračuje a tak si velmistři nenechají koukat do karet a důležité neveřejné informace úzkostlivě střeží.

Odpověďmi na otázky kdo, proč a jak se bude postupně zabývat tato webová stránka. Ale abych nechodil okolo horké kaše a neskrýval se za složitost problematiky, tak hned na úvod postavím proti různým idealistům, naivkům a také lhářům, těžký kalibr v podobě druhého muže Spojených států, jednoho z nejzkušenějších politiků s přístupem k tajným materiálům vlády, který nedávno popsal svojí zkušenost s tím, jak propaganda dokáže utvářet lidskou historii.

Samozřejmě že svět není loutkohra, ve které za provázky tahá všemocné direktorium v pozadí. Svět je kolos, nesmírně komplexní systém vyznačující se velkou setrvačností, který ale také někdy překvapivě vybuchne, jako dlouho spící sopka. Mocní lidé a mocné skupiny lidí se snaží tento kolos usměrňovat a někdy se jim to podaří, jako prezidentu Wilsonovi dostat Ameriku do I. světové války, a někdy ne. Žádná říše neroste do nebe. Zánik velkých říší a civilizací (a zaniklo jich již hodně) obvykle znamená také prohru mocenské elity, která byla s poraženou mocenskou entitou spojená.

Není tedy vůbec pochyb o tom, že se mocní snaží za provázky tahat. Proč to musí dělat potají, názorně popsali již dávní myslitelé jako Sun-c' ODKAZ WIKI) a Machiavelli. Kolos světa má ale také vlastní, někdy obtížně předvídatelná pravidla a také se stále vynořují mladí, silní vyzyvatelé, nabití vůlí k vítězství, kteří se také snaží kolos lidské společnosti usměrnit podle svých představ.

Poněkud jsem odběhl k obecnějším úvahám, což však bylo nezbytné, protože homosexuální propaganda je pouze drobným kamínkem v mozaice komplexního ideologického systému. Ten pozvolna prorůstal západní civilizací po několik století, ale definitivně se prosadil v okruhu západní civilizace až s celou řadou primárně ideologických konceptů, sledujících úzce skupinové a individuální zájmy, byť se zaštiťují univerzálními hodnotami. Patří mezi ně Freudova psychologie, Boasova antropologie, Kinseyho sexuologie, kulturní marxismus, radikální feminismus, multikulturalismus, politická korektnost apod. Postavení homosexuální propagandy jako jednoho z mnoha prvků obecného ideologického systému je nutné mít stále na vědomí, protože z toho vyplývá nutnost konfrontace s celým tímto systémem.

Odbočení od problému homosexuality, bylo to nutné proto, abych obhájil prioritu této stránky, jíž je boj s nebezpečnou ideologií a částí mocenské elity, která ji prosazuje. Důvody, proč to mocenská elita dělá, budu probírat samostatně.

Ještě je třeba odůvodnit, proč přece jen nezaujmout poněkud tolerantnější postoj, nebo alespoň zvolit méně polemický slovník a vůči komu. Tolerantní může být každý sám za sebe nebo za své peníze. Pokud je dospělý člověk ochoten darovat deset tisíc korun jako sponzorský dar na léčbu AIDS, pak je to jeho svobodné rozhodnutí. Není však možné projevovat toleranci tak, že kvůli svobodnému uspokojování chtíče jedněch vystavujeme dětí a dospívající sexuálnímu zneužívání a celou populaci pohlavními nemocemi. Navíc srandičky jako je barebacking, bugchasing a stealthing musí někdo zaplatit.

Mocní vůdci homosexuální lobby jsou dobře informováni o reálné situaci v homosexuálních komunitách a o destruktivních dopadech životního stylu spojeného s homosexualitou, a přesto o nich lžou. Jsou to skutečné bestie, které se při prosazování svých mocenských zájmů nezastaví před ničím. Proto je nutné používat jasné termíny a aktivní, útočnou strategii a ke konfrontaci s nimi budu na této stránce opakovaně vybízet. Samozřejmě, že ne každý exces, který homosexuální avantgarda provede, je součástí mocenské strategie. Lidská společnost se vyznačuje velkou setrvačností, a pokud byla dlouhá desetiletí prosazována jistá filosofická a ideologická koncepce, tak začne žít svým vlastním životem. Jako vedlejší produkt potom vznikají různé výstřelky, které mocní musí tutlat, aby nepřivodily pád základního konceptu.

Tolerance je na místě vůči běžným lidem, kteří skutečně dostali do vínku různé tělesné a psychické problémy, prožili dětství v nepříznivém prostředí rozpadlých rodin, alkoholu, zneužívání a šikany. Mnozí z nich byli vychováni v prostředí, kde jim byly prezentovány jako pozitivní vzory chování krádeže, podvádění, sexuální promiskuita a sexuálně deviantní chování, užívání drog a podobně. Pro takové lidi je důležitá přiměřená kombinace prevence, pomoci a represe. Rozhodně však nelze jít cestou, kdy se evidentně škodlivé chování prohlašuje za normální, rovnocenné s preferovanými vzorci chování.

Doba je zralá na to, aby se začalo diferencovat mezi mnoha různými druhy homosexuality a přístup k těmto lidem se stále více nuancoval s tím, jak narůstá vědecké poznání této problematiky. Tady je však chyba opět na straně homosexuálních ideologů, kteří se úporně snaží zabránit medikalizaci homosexuality a znemožnit vědecký výzkum, který by mohl ohrozit jejich zájmy, což budu dokumentovat v samostatném článku.

Jistá tolerance je však na místě i u těch, kteří dosud homosexuální ideologii prosazovali. Je třeba jim poskytnout věcné informace o homosexualitě, aby si mohli doplnit znalosti a znovu si celou problematiku promyslet. Takovým procesem si prošel i světoznámý historik Paul Johnson, který v knize Hledání Boha – osobní pouť neváhal svůj coming out z naivních názorů šedesátých let popsat a vystoupit s radikální kritikou homosexuální lobby:

V šedesátých letech nás bylo mnoho, kteří jsme cítili, že existují vážné a morální námitky proti kriminalizaci homosexuality, a kteří jsme proto podporovali to, co se pak realizovalo ve většině západních zemí, totiž změny v zákonech, které znamenaly, že jisté formy homosexuálního chování již přestaly být nezákonné. Homosexualita byla však společností, natož pak církvemi, i nadále veřejně pokládána za velké morální zlo, ale muži, kteří žili jako homosexuálové, a to v jasně vymezeném rámci, již nebyli posíláni do vězení. Věřili jsme, že tato změna bude maximem, které si homosexuálové zaslouží nebo které mohou rozumně očekávat. Ukázalo se však, že jsem se hluboce mýlil. To, že přestali být kriminalizováni, homosexuálům umožnilo veřejně se organizovat a vytvořit silnou nátlakovou skupinu, která se tak stala pouhou platformou pro další požadavky. Následoval požadavek na zrovnoprávnění homosexuálů, podle něhož by byla homosexualita oficiálně postavena z hlediska morálky naroveň standartním formám sexuality, a propouštění prokazatelných homosexuálů z takových choulostivých zaměstnání, např. ve školství, dětských domovech apod., bylo stále těžší. Pak následovaly požadavky, které již neznamenaly pouhé zrovnoprávnění, ale přímo výsady: např. stanovení kvót pro homosexuály v místní samosprávě, vyřazování pasáží nebo celých knih či autorů, proti nimž byly vzneseny námitky, ze školních knihoven a univerzitních kursů, dále pak zvláštní práva získávat své stoupence a v neposlední řadě i výsada mít zvláštní programy pro šíření svých názorů v rozhlase a v televizi včetně odbourání dosavadních zákonných omezení. Začali jsme tedy tím, že jsme se snažili napravit to, co jsme považovali za odvěkou nespravedlnost, a skončili jsme s monstrem v našem středu, mocným, hlučným a pomstychtivým, které na nás dělá ramena, hrozí a trestá každého, kdo se odváží zpochybňovat jeho neslýchané požadavky. Toto monstrum také usiluje o zásadní – a pro většinu z nás děsivé – změny civilizovaných modelů sexuálního chování.

Ve sporu o homosexualitu samozřejmě nejde o samoúčelnou, sentimentální obranu ideových systémů, které zastávali naši předci a které část populace v západních zemích dosud zastává. Pokud by šlo pouze o popis minulých událostí, tak by jistě bylo možné v duchu zásady „moudřejší ustoupí“, tolerantně vzít v úvahu emoční labilitu homosexuálů a zaujmout smířlivý, kompromisní postoj. O tento případ se však nejedná. Homosexualita je vysoce aktuálním problémem, který hrozí další eskalací.

Mezi hlavní problémy spojené s homosexualitou patří rozvracení osvědčených společenských struktur a norem chování, pohlavní nemoci, zneužívání dětí a dospívajících, předávání vzorců chování cestou imprintingu nebo podmiňování a obecně jejich úspěšný boj proti racionalitě a vědeckému poznání. Všechny tyto negativní vlivy homosexuálního chování budu postupně probírat a na úvod se zaměřím na škody působené šířením pohlavních nemocí. Toto vraždění, usmrcování z nedbalosti a poškozování zdraví způsobené pohlavními nemocemi jsem pro jeho masovost nazval homosexuální genocidou (v souladu s Úmluvou o zabránění a trestání zločinu genocidia). Rozumí se jím samozřejmě genocida páchaná členy homosexuální lobby. Jedná se zde o termín pracovní, protože vypočítat ztráty na lidských životech v důsledku AIDS, syfilidy, která byla obdobou AIDS v předantibiotické éře, a bezpočtu dalších nemocí je dlouhodobým úkolem vyžadujícím rozsáhlé epidemiologické studie, zejména s ohledem na to, že je nutné odlišit podíl homosexuálů na jejich šíření. Stejně tak je třeba pečlivě mapovat působení homosexuální lobby, aby bylo možné s jistotou prokázat, že jejich jednání lze považovat za naplnění Úmluvy v bodech b) spolčení k spáchání genocidia, c) přímé a veřejné podněcování k spáchání genocidia, nebo e) účastenství na genocidiu. Teprve za předpokladu, že bude doložen dostatečný počet milionů či desítek milionů mrtvých a podaří se prokázat též úmysl (povědomí o tom, že k těmto škodám na lidských životech dochází, úmyslné omezování přístupu veřejnosti k těmto informacím, bránění preventivním opatřením atd.), bude možné definitivně rozhodnout, zda je termín genocida přiléhavý pro tento případ vraždění.

Homosexuální genocida

V případě homosexuální genocidy nejde o to, že by byla fyzicky likvidovaná nějaká přesně definovaná skupina lidí, ale o to, že v zájmu prosazení jistých ideologických cílů a prostoru pro seberealizaci (sebeuspokojování) jsou obětováni ti, kteří se nachomýtnou v cestě výše uvedeným zájmům. Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948 popisuje v článku II. dva základní prvky genocidy. Prvním je myšlenkový prvek, úmysl zničit celou skupinu obyvatel, nebo její část a druhým prvkem je fyzický element, tedy skutečné provádění tohoto ničení. Abychom mohli mluvit o genocidě, musí být přítomny oba prvky zločinu.

Article II describes two elements of the crime of genocide: 1) the mental element, meaning the "intent to destroy, in whole or in part, a national, ethnical, racial or religious group, as such", and 2) the physical element which includes five acts described in sections a, b, c, d and e. A crime must include both elements to be called "genocide."

ZDROJ 1 a ZDROJ 2

V případě homosexuální genocidy se nejedná přímo o plán na likvidaci přesně definované skupiny, jako je náboženská nebo národnostní skupina, ale vědomé umožnění působení destruktivních sil, které vede k úmrtí, a závažným tělesným a psychickým škodám na zdraví u neinformované a nechráněné většiny populace. Zasvěcená minorita samozřejmě ví lépe, na co si má dávat pozor, má přístup do nejdražších nemocnic a žije v luxusních čtvrtích nebo veřejnosti nepřístupných obytných areálech.

Jedná se o poněkud širší výklad pojmu genocida, ale vzhledem ke kolosálnímu rozsahu je použití alarmujícího pojmu odůvodněné a nevede k devalvaci událostí, jako byla genocida Arménů, nebo komunisty cíleně vyvolaný hladomor na Ukrajině. I kdyby výsledně pojem genocida nebyl pro fenomén destrukce lidských životů a zdraví páchaného homosexuálními lobbisty použit, je důležité prokázat oba konstitutivní prvky genocidy, protože jasně ukazují na zločinné jednání, pro které samozřejmě můžeme použít širší spektrum názvů.

V souladu s konvencí OSN tedy musíme popsat oba nutné prvky genocidy. Pokud jde o fyzický element genocidy, tak je naplňován následujícími způsoby:

• Úmrtí a poškozování zdraví v důsledku šíření pohlavních nemocí
• Zneužívání dětí a dospívajících a jejich prostituce
• Kriminální činy

Myšlenkový prvek (úmyslnost jednání nebo to, že si uvědomujeme důsledky daného jednání a přesto nepodnikneme potřebná opatření) je naplňován tak, že jsou potlačovány informace o negativních důsledcích homosexuálně orientovaných osob na ostatní, ale i na příslušníky samotné homosexuální komunity. Naopak jsou šířeny lživé informace. V důsledku obrovského vlivu homosexuální lobby v masmédiích dnes není veřejnost informována o hrozících nebezpečích a lidé tím pádem nemohou činit potřebná preventivní opatření a volit ve volbách takové zástupce, kteří by přijali potřebnou legislativu. Drobnou ukázkou takového jednání je, že homosexuální lobby vede úpornou kampaň za to, aby homosexuálové mohli darovat krev, bez ohledu na mnohonásobně vyšší promořenost celou plejádou nebezpečných a obtížně léčitelných virových onemocnění. Tato problematika bude podrobně probírána v oddílech Pohlavní nemoci, Proti vědě a rozumu, Homosexuální lobby atd.

Pohlavní nemoci

Homosexuální komunity kypí extrémní sexuální promiskuitou a jsou semeništěm AIDS a spousty dalších pohlavních nemocí, od virových přes bakteriální až po parazitózy. Navíc se v těchto komunitách často šíří i nemoci, které primárně nejsou považované za pohlavní nemoci. Homosexuálové, kteří s oblibou překračují hranice a zkoušejí dosud nepoznané, tyto nemoci zdatně šíří i do zbytku společnosti. Zároveň se snaží se odvrátit pozornost od příčinné souvislosti mezi svým chováním a pohlavními nemocemi, čímž komplikují preventivní opatření. Mají tak na svědomí homosexuální genocidu způsobenou úmyslným potlačováním informací nezbytných pro prevenci, potlačováním vědeckého výzkumu, cílenou podporou nebezpečného životního stylu a následným nezodpovědným chováním. Tato homosexuální genocida (genocida, kterou zavinila homosexuální lobby) patří k největším genocidám, které se odehrály po druhé světové válce. Jen ve Spojených státech samotných zemřelo na AIDS již téměř 700.000 lidí a dalších 1.400.000 je nakažených. Nejedná se však zdaleka jenom o AIDS, ale jenom v případě viróz jde o spoustu dalších nemocí, jejichž původci jsou herpesviry, papilomaviry, viry HTLV, různorodé viry infekčních hepatitid a další, dosud málo probádané skupiny virů.

Jistěže nemůžeme jednoduše spočítat všechny zemřelé, lidi s trvalými následky po pohlavních chorobách či zneužité a prohlásit je za oběť úmyslného jednání homosexuální lobby a lidí, kteří se snaží prosadit svobodu v sexu za společensky žádoucí stav. Samozřejmě, že by část lidí zemřela i při dostatečném informování veřejnosti, výchově k sexuální zdrženlivosti a přesně cílených epidemiologických opatřeních. Stejně tak víme, že zvláště v některých zemích Subsaharské Afriky tvoří větší část nakažených heterosexuálové, i když i tam je procento nakažených mezi homosexuály několikanásobně větší, než u heterosexuálů. Ale i tam připadá značná část zemřelých a nakažených na vrub již zmíněnému nezodpovědnému chování a úmyslnému zkreslování a zatajování informací o důsledcích obvyklého homosexuálního životního stylu.

Někteří ihned namítnou, že nelze označit za genocidu úmrtí lidí, kteří se pro sexuální promiskuitu, nechráněný sex a různé nebezpečné praktiky dobrovolně rozhodli. Je to přece jejich svobodná volba, podobně jako když se někdo rozhodne kouřit, pít alkohol, přejídat se a podobně. Zde však vidíme typické důsledky obecné argumentace, která není založena na dobré znalosti konkrétní situace. Jak nám ukazuje následující graf ze Spojených států, výskyt HIV silně souvisí s nízkými příjmy domácností. V domácnostech s ročním příjmem do 9.999 dolarů je procento nakažených sedmkrát větší, než v domácnostech s příjmem nad 50.000 dolarů. Dokonce i v domácnostech s příjmem mezi 10.000 – 19.999 dolarů je procento nakažených 4,5 krát větší.

ZDROJ

Lidé, kteří žijí v domácnostech s takto nízkým příjmem jsou také obvykle lidé s celkově nízkým socioekonomickým statusem, nízkým dosaženým vzděláním a většinou též nižší inteligencí. Souvislost mezi IQ a výdělky je dobře doložena celou řadou studií. Jsou to lidé, z nichž mnozí si neumí vypočítat, kolik budou platit úroků z půjčky při dané úrokové sazbě a mají problém pochopit výživová doporučení, pokud jsou formulována v termínech sacharidů, proteinů, denních dávek v gramech na kilogram a podobně.

Jaké poselství tedy stát těmto lidem sděluje na prvním místě? Již od prvních ročníků základní školy slýchávají, že homosexualita je přece normální a neškodná, v kontrastu k tomu co se učilo v době minulé, jejíž morálku dnes odsuzujeme. Také se mladým říká, že si mají homosexuální styk vyzkoušet, pokud si nejsou svojí sexuální orientací jistí. Okolo sebe vidí pochody a jiné akce pod hesly GAY PARADE, GAY PRIDE (pýcha gayů) GAY POWER apod.

V Praze dokonce probíhá podobná akce pod záštitou Doc. MUDr. Bohuslava Svobody, CSc., bývalého pražského primátora a předsedy regionálního sdružení ODS. Kdo by tedy neuvěřil, že homosexualita je vlastně skvělou vlastností, na kterou má být člověk pyšný? Vždyť je to dokonce jakýsi klub rebelů, vyvolených, nespoutaných, osvícených lidí, kteří se umí skvěle bavit.

Lze za této situace považovat dospívající náctileté chlapce z chudých rodin za dostatečně informované a disponované k tomu, aby činili závažná rozhodnutí ohledně svého sexuálního chování? Samozřejmě, že i varovné informace o pohlavních nemocech někdy zazní, ale s mnohem menší intenzitou, než hesla jako gay pride a hlavně nikdy nesmí zaznít souběžně s diskusí o normálnosti homosexuálních vztahů, rovnoprávnosti gayů a další homosexuální agendou.

Pro tyto dospívající chlapce z nejnižších socioekonomických skupin, kteří však následně tvoří většinu nakažených virem HIV a dalšími infekčními chorobami, je nutné, aby varovné informace zazněly na prvním místě a jednoznačně. Proto většinu homosexuálů, zejména ty z chudších rodin a s nízkým vzděláním není správné zahrnovat do skupiny homosexuální lobby a dávat jim plnou vinu za problémy spojené s homosexualitou. Velká část z nich zažije v dětství sexuální zneužívání, v teenagerovském věku konzumuje alkohol a jiné drogy a do dospělosti již vstupuje s poruchami osobnosti, závislostmi a obsesemi. Z takového stavu se jen někomu podaří dostat vlastními silami. Homosexualita je komplexní a dosud nedostatečně prozkoumaný jev, který zahrnuje aspekty z širokého spektra přírodních i společenských věd. Pro většinu lidí s běžným vzděláním proto není problematika homosexuality v plné hloubce přístupná. Zejména v situaci vyhroceného ideologického boje, kdy jsou i v oficiálních publikacích pro školy publikovány lživé, zkreslené a programově selektované informace, nelze očekávat od člověka se středoškolským vzděláním, který pracuje v nějaké praktické profesi, ve volném čase opravuje chalupu a vozí svého syna na tréninky hokeje, že si prostuduje stoh odborné literatury z oborů, které nijak nesouvisí s jeho dosavadním vzděláním a profesí.

Z těchto důvodů je třeba soustředit se na skupinu vzdělaných a mocných tvůrců homosexuální ideologie, kteří provádějí homosexuální propagandu skrze oba hlavní pilíře indoktrinace, masmédia a školství.
Tito příslušníci mocenské elity jsou skutečné zrůdy, které sledují nadřazené mocenské a ideologické cíle, případně zájem vlastního chtíče a neberou ohled na mrtvé, nemocné a zneužité. Na ně je třeba soustředit pozornost a s nimi je třeba vést nekompromisní boj.

Přidat komentář

Autor:

Text:

Opište tento text:

Komentáře

1 2 3 4   »

Přihlásit

Aktuální články

• Krušnohorský kanibal Detlev Günzel je také homosexuál
• T. G. Masaryk o pederastii Oscara Wildea: Je to svinstvo a smrt
• Pederastie a homosexualita
• Proč Hitler zpřísnil tresty za homosexuální styk
• Další varování před zneužíváním dětí homosexuály z Gemini a CEDU
• My máme právo na homosexuální orgie, vy máte povinnost platit
• Homosexuální zneužívání chlapců v Německu
• Homosexuální zneužívání v americké armádě na vzestupu
• Homosexuální sérioví vrazi a příčiny homosexuality v knize Andreje Drbohlava
• Lidský T – lymfotropní virus HTLV u homosexuálů a transsexuálů
• Papilomaviry (HPV) u homosexuálů
• GEMINI - sdružení dětí, mládeže a dospělých popularizuje antickou pederastii?
• Karel Vašíček, homosexuální pedofil v kroužku radioamatérů
• Ester Janečková pokračuje v trestuhodné funerální show
• Čeští gayové - nový rekord v šíření HIV
• Gay-Palach, nebo dítě, jehož problémy nikdo „neřešil“?
• Homosexuální vrah Trynkiewicz - Satan z Piotrkowa
• Člověk v tísni – propaganda pod pláštíkem charity
• Dětské trauma souvisí s homosexualitou. No a co?
• Homosexuální struktury ve Vatikánu jsou bezpečnostní hrozbou.
• Židovský porno-mogul versus nejznámější ruský gay aktivista
• Gay metastázy v Ruské pravoslavné a Římskokatolické církvi
• Je Putin jedním z nás?
• Transgendeři - ještě promořenější než homosexuálové
• Zákon nabídky a poptávky a podíl gayů na zneužívání dětí
• Junák – svaz skautů a skautek vytváří podmínky pro zneužívání dětí homosexuály
• Herpes virus asociovaný s Kaposiho sarkomem u homosexuálů
• Globální šíření HIV homosexuály
• S Papežem proti homoherezi
• Syfilis – AIDS předantibiotické éry novověku
• Mýtus 4 %
• Léčba homosexuality související s kongenitální adrenální hyperplazií
• Láska, která si netroufá vyslovit své jméno (2.část)
• Zoo pro zoofily
• Srdce gayů by se měla pálit (někdy)
• Láska, která si netroufá vyslovit své jméno (1.část)
• Homosexuální prostituce dětí a dospívajících v Čechách
• Homosexuální nekrofilové se konečně dočkali!!!
• Homosexualita, bestialita a zoofilie v knize Hani Miletski
• Dětská homosexuální prostituce a homosexuální prostituce dospívajících

Hledat

Kontakt

post@homosexualita.eu

Kdo má poštovního klienta klikne na emailovou adresu výše. Jinak adresu zkopírujte a vložte do adresní řádky emailu.

Náhodný obrázek